|
|
Porovnání TOO metod svařování TIG, MAG a CMT
Šoulák, Petr ; Sigmund, Marian (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
V bakalářské práci bylo za úkol porovnat velikost TOO pro metody TIG, MAG a CMT. Svařované materiály byly nízkouhlíková ocel a austenitická korozivzdorná ocel. Vzorky o velikosti 250x50 mm a tloušťce 2 mm byly svařeny tupým svarem bez mezery. V první části experimentu byly vzorky svařeny stejnou svařovací rychlostí. Druhá část se týkala pouze metody CMT, kde byla použita optimální svařovací rychlost. U vybraných vzorků byla měřena a porovnávána velikost TOO na makroskopických snímcích.
|
|
|
Vliv huminových kyselin na korozní chování nízkouhlíkové oceli
Horák, Tomáš ; Buchtík, Martin (oponent) ; Doskočil, Leoš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem lignitické huminové kyseliny na korozní chování nízkouhlíkové oceli S235JR v prostředí 0,1 M NaCl při třech různých pH (5, 7 a 9). Huminová kyselina byla frakcionována na tři rozpustné frakce při pH 5, 7 a 9. Korozní chování bylo studováno pomocí potenciodynamické polarizace, elektrochemické impedanční spektroskopie a ponorových zkoušek. Před a po korozi byly provedené povrchové analýzy nízkouhlíkové oceli a analýzy korozních prostředí. Výsledky ukázaly, že huminová kyselina má negativní dopad na korozi nízkouhlíkové oceli v porovnání s 0,1 M NaCl, neboť v její přítomnosti dochází k urychlení korozní rychlosti. Tento negativní efekt byl připsaný vzniku komplexů huminových kyselin s uvolněnými ionty železa. Hlavním korozním produktem na povrchu nízkouhlíkové oceli po expozici 0,1 M NaCl byl magnetit. Přítomnost huminové kyseliny v 0,1 M NaCl způsobila, že vznikaly korozní produkty tvořené především lepidokrokitem. V předložené práci byl také navržený mechanismus, který se snaží objasnit vznik korozních produktů a vliv huminových kyselin na korozní chování.
|
|
|
Analýza svarových spojů po únavových zkouškách
Kučera, Ondřej ; Doubrava, Marek (oponent) ; Havlík, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou svarových spojů po únavových zkouškách. V první části, literární rešerši, je rozebrána svařitelnost uhlíkových a nízkolegovaných ocelí společně s vlivem chemického složení na svařitelnost materiálů. Dále jsou v práci popsány oblasti svarového spoje, jejich mikrostruktura a mechanismy, které se v nich uplatňují. V části rešerše, která se věnuje vadám jsou popsány vady, které se mohou ve svarových spojích vyskytovat, čím jsou způsobeny a jak jim lze předejít. A poslední část literární rešerše se věnuje únavě materiálu, únavě svarových spojů a vlivu vad, svarového kovu a tepelně ovlivněné oblasti na únavu svarových spojů. V experimentální části bakalářské práce je popsán experimentální materiál, postup získání výsledků a jejich zhodnocení.
|
|
|
Chemicko-tepelné zpracování ocelí
Rozum, Jakub ; Pokorný, Zdeněk (oponent) ; Sedlák, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem povrchových vrstev u nízkouhlíkových ocelí vytvořených chemicko – tepelným zpracováním. První tři kapitoly tvoří teoretickou část práce, jsou zde rozebrány základní fyzikální principy těchto technologií a popsány jejich jednotlivé druhy, třetí kapitola se zabývá využitím chemicko – tepelně zpracovaných nízkouhlíkových ocelí ve strojírenství. Experimentální část se zaobírá analýzou povrchových vrstev u dvou nízkouhlíkových ocelí vytvořených pomocí technologií plazmové karbonitridace a karbonitridace v plynu. Vlastnosti těchto vrstev jsou hodnoceny na základě výsledků mechanických zkoušek (zkoušky tvrdosti) a pozorování mikrostruktury. Práce je zakončena diskusí, kde jsou zhodnoceny dosažené výsledky.
|
|
|
Oceli pro automobilový průmysl
Boček, Jan ; Mauder, Tomáš (oponent) ; Štětina, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá rešerší použití moderních ocelí v automobilovém průmyslu. Na konstrukci automobilu jsou kladeny přísné požadavky, proto se při konstrukci používají různé třídy ocelí. Ocel poskytuje vhodné vlastnosti jako dobrou svařitelnost, tvářitelnost a vysokou pevnost. Má ale i své nevýhody, a proto se částečně prosazují i jiné materiály. Obsah této bakalářské práce zahrnuje obecné pojednání o oceli, teorii použití oceli v automobilovém průmyslu a přehled často používaných ocelí a jejich vlastnosti. Jmenovitě jsou to HSLA oceli, nízkouhlíkové oceli, dvoufázové oceli a TRIP oceli. Oceli jsou v současné v automobilovém průmyslu používány z velké většiny a pravděpodobně tomu tak zůstane i v budoucnu.
|
|
| |
|
|
Oceli pro automobilový průmysl
Boček, Jan ; Mauder, Tomáš (oponent) ; Štětina, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá rešerší použití moderních ocelí v automobilovém průmyslu. Na konstrukci automobilu jsou kladeny přísné požadavky, proto se při konstrukci používají různé třídy ocelí. Ocel poskytuje vhodné vlastnosti jako dobrou svařitelnost, tvářitelnost a vysokou pevnost. Má ale i své nevýhody, a proto se částečně prosazují i jiné materiály. Obsah této bakalářské práce zahrnuje obecné pojednání o oceli, teorii použití oceli v automobilovém průmyslu a přehled často používaných ocelí a jejich vlastnosti. Jmenovitě jsou to HSLA oceli, nízkouhlíkové oceli, dvoufázové oceli a TRIP oceli. Oceli jsou v současné v automobilovém průmyslu používány z velké většiny a pravděpodobně tomu tak zůstane i v budoucnu.
|
|
|
Vliv huminových kyselin na korozní chování nízkouhlíkové oceli
Horák, Tomáš ; Buchtík, Martin (oponent) ; Doskočil, Leoš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem lignitické huminové kyseliny na korozní chování nízkouhlíkové oceli S235JR v prostředí 0,1 M NaCl při třech různých pH (5, 7 a 9). Huminová kyselina byla frakcionována na tři rozpustné frakce při pH 5, 7 a 9. Korozní chování bylo studováno pomocí potenciodynamické polarizace, elektrochemické impedanční spektroskopie a ponorových zkoušek. Před a po korozi byly provedené povrchové analýzy nízkouhlíkové oceli a analýzy korozních prostředí. Výsledky ukázaly, že huminová kyselina má negativní dopad na korozi nízkouhlíkové oceli v porovnání s 0,1 M NaCl, neboť v její přítomnosti dochází k urychlení korozní rychlosti. Tento negativní efekt byl připsaný vzniku komplexů huminových kyselin s uvolněnými ionty železa. Hlavním korozním produktem na povrchu nízkouhlíkové oceli po expozici 0,1 M NaCl byl magnetit. Přítomnost huminové kyseliny v 0,1 M NaCl způsobila, že vznikaly korozní produkty tvořené především lepidokrokitem. V předložené práci byl také navržený mechanismus, který se snaží objasnit vznik korozních produktů a vliv huminových kyselin na korozní chování.
|
|
| |
|
|
Analýza svarových spojů po únavových zkouškách
Kučera, Ondřej ; Doubrava, Marek (oponent) ; Havlík, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou svarových spojů po únavových zkouškách. V první části, literární rešerši, je rozebrána svařitelnost uhlíkových a nízkolegovaných ocelí společně s vlivem chemického složení na svařitelnost materiálů. Dále jsou v práci popsány oblasti svarového spoje, jejich mikrostruktura a mechanismy, které se v nich uplatňují. V části rešerše, která se věnuje vadám jsou popsány vady, které se mohou ve svarových spojích vyskytovat, čím jsou způsobeny a jak jim lze předejít. A poslední část literární rešerše se věnuje únavě materiálu, únavě svarových spojů a vlivu vad, svarového kovu a tepelně ovlivněné oblasti na únavu svarových spojů. V experimentální části bakalářské práce je popsán experimentální materiál, postup získání výsledků a jejich zhodnocení.
|
host ::
RSS.